pondělí 2. února 2015

Úvodem o mě a mém vaření

Jsem citlivka. Už od malička. Prostě nemůžu sníst kde co, i když bych si to moc přála, protože mi je pak prostě blbě. Zkrátka a dobře, v mém případě se mi neosvědčilo jít cestou klasických stravovacích doporučení, a bůh ví, že jsem se roky snažila a hrnula do sebe hromady zdravých sýrů, libového masíčka všeho druhu, otestovala jsem na vlastní kůži (bohužel) hromadu mléčných výrobků, spoustu salátů ze syrové zeleniny i exotického ovoce a v neposlední řadě - moje největší slabost a závislost v jednom - sladkosti všeho druhu (aneb nejčastější dotaz mého muže zní "kam zmizela ta Margotka??"). 

Ve zkratce moje zdravotní důvody, které mě donutily se nad sebou zamyslet a vzít osud do svých rukou: atopický ekzém (pro někoho celkem banalitka, pro mě život omezující diagnóza), trávicí těžkosti všech možných i nemožných forem (od křečí, nadýmání, chronické zácpy, přes náhlé akutní průjmy, pálení žáhy, hemeroidy, plynatost a tak), dále problémy ovlivňující moje každodenní fungování jako chronická únava, časté deprese, apatie, úzkosti, bolesti hlavy, a v neposlední řadě záněty močových cest a ledvin znovu a znovu a znovu. Je toho víc, ale nechme toho. Pojďme k jádru věci.

Velké zdravotní problémy a mateřská (mateřství tomu předcházející těhotenství a nyní pro změnu intenzivní kojení), to už jsou pádné argumenty k tomu, abych vzala do ruky vařečku a začala své problémy řešit jinak, než vysedáváním po čekárnách mezi pokašlávajícími důchodci. A tak jsem se odhodlala a začala jsem vařit jinak, netradičně, bez alergenů a klasických přísad, a ze začátku jsem tápala takovým způsobem, že se to (upřímně a bez okolků) "nedalo vůbec žrát" (jak s oblibou říká můj muž, který mi byl od samého začátku největší oporou).

Už tomu bude pár let a protože mi to (se vší skromností) už opravdu jde a vařím skvěle, nedá mi to se nepodělit o své zkušenosti.

Protože mi české zdravotnictví nikdy s mými zdravotními problémy nepomohlo, a protože mám malé dítě, kterému bych v žádném případě nepřála procházet takovým bolestivým martýriem, jakým jsem si já procházela (a dost často stále procházím) po pozření skoro každého jídla, tak jsem se začala zajímat o zdravější a léčivější formu vaření a začali se dít zázraky.

Bohužel nemůžu napsat, že jsem díky vaření úplně zdravá a bez jediného pupínku, tak to v životě totiž chodí málokdy, ale upřímně můžu napsat, že je mi o sto procent líp, než mi bylo před změnou stravování a pevně věřím, že mi bude líp a líp.

Při vaření vycházím ze zásad české makrobiotiky, která se mi na moje zdravotní problémy osvědčila nejvíce, ale to neznamená, že bych se úplně bránila experimentům. Jenom respektuji fakt, že většina jídla na talíři by měla mít původ tam, odkud pocházíme a tam, kde se daná plodina tradičně pěstuje nebo pěstovala, protože mi to tak prostě dává smysl. Sympatizuji a často se nechám inspirovat i raw kuchyní, vegetariánskými a veganskými recepty, blízká mi je i asijská a indická kuchyně.

Z autorů, kteří jsou mojí inspirací je to hlavně MUDr. Strnadelová, Dáša Lužná, BioLenka, "BioBible" Hanky Zemanové,  Eva a Helča  z Jíme Jinak (http://www.jimejinak.cz/), Katka AKA Histaminová Kašulka http://histaminovakasulka.com/ a mnoho dalších blogerů, kteří mi změnili svými recepty život.


 Jaké ingredience v mých receptech NENAJDETE?
  • mléčné výrobky
  • živočišné výrobky 
  • vše, co obsahuje pšeničný lepek (s drobnými výjimkami jako je listové těsto, kuskus, bulgur, ovesné vločky, kamut)
  • cukr
  • kakao
  • vajíčka
  • brambory (a bramborový škrob)
  • paprika
  • lilkovité rostliny (rajčata, paprika,  cuketa, lilek)
  • exotické ovoce
  • maso 
Takhle se to může zdát jako pěkný hardcore seznam a většina lidí, když slyší, co že to vlastně všechno nejím, tak na mě kulí nevěřícně oči. Ale ano, jde to, opravdu se dá smysluplně a zároveň chutně vařit i bez použití všech hlavních alergenů v potravě, jako je cukr, kasein a lepek, solanin a další látky, které se citlivějším osobám horko těžko tráví.

Díky vyřazení všech těchto ingrediencí se mi otevřela doslova nová dimenze, objevila jsem jídla, o kterých jsem dřív neměla ani tušení a právě o tuto novou dimenzi bych se nyní chtěla podělit s těmi, kdo zatím tápou nebo s těmi, kdo jenom hledají inspiraci.


5 komentářů:

  1. Jsem velice ráda, že jsem narazila na váš blog, tak nějak pořád hledám sama sebe a makrobiotika mě velmi zaujala. Začínám, zkouším,..vítám každou inspiraci, neměla by jste pro mě nějaká doporučení na knihy či stránky, kde bych si o makrobiotice mohla přečíst více? Jak jste začínala vy? Nemám však ráda jakékoliv dogmatizování, stresuje mě to, potřebuji určitou volnost, svobodu volby, stejně si myslím, že pro každého je nejlepší něco jiného a člověk musí především poslouchat svoje tělo, ale jde mi o takové ty základní zásady, postupy... Co mě velice zarazilo bylo zjistění, že prý zelenina po upravě do 2-3 hodin začíná být zásadotvorná, co si o tom myslíte? Bohužel ne vždy mám čas si vyvařovat každý den :/ Předem děkuji za odpověď a přeji především hodně zdraví a spokojenost s makrobiotikou :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Potěšení na mé straně:-) Já se makrobiotikou zabývám třetím rokem a protože důvodem byly zdravotní problémy, vzala jsem to od začátku poctivě. Rozhodně bych doporučila knížku Radost z jídla, popř. Radost ze zdravých dětí od Strnadelové - tahle knížka má velkou výhodu v tom, že obsahuje teorii i praktickou část a hlavně DVD, kde je obsah stručně shrnutý příjemnou formou. Z webovek bych doporučila www.jimejinak.cz - stránky obsahují recepty, i teorii a je tam příjemná komunita lidí na debatování a výměnu zkušeností.

      Já jsem začínala přesně s touhle knížkou a stránkami, rozhodně je dobré absolvovat i nějaký kurz, to byl třeba u mě veliký posun ve všem. Jinak naprosto souhlasím, určitě je dobré to nebrat zase až moc vážně, já sama mám malé dítě, takže občas nemám čas ani si vyčistit zuby:-) ale je dobré znát určité zásady a pravidla, jak co funguje a pak podle vlastních možností vyvažovat s běžným životem. Já třeba se doma snažím co nejvíc dodržovat markobiotiku a když pak jdeme do restaurace nebo na návštěvu, tak vím, že můžu udělat výjimku, když to jinak nejde a nemusím se kvůli tomu stresovat.

      Vymazat
    2. Děkuji za odpověď, hrozně se mi líbí váš přístup :) Na doporučené materiály určitě mrknu a budu se těšit na každý váš nový recept :) Hezký den :)

      Vymazat
  2. * samozřejmě jsem chtěla napsat, kyselotvorná, omlouvám se :D:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K zelenině odpovím zvlášť:-) Ano, je to bohužel skutečně tak, že tepelně upravená zelenina začíná po určitém čase kvasit a stává se tak kyselinotvornou. Časy se různí, uvádí se, že zelenina by se měla sníst do 20 minut po uvaření a nikdy by se neměla ohřívat. Většina makrobiotiků to řeší tak, že si obiloviny a luštěniny vaří klidně ve větším množství do zásoby a zeleninu si ke každému jídlu připraví vždy čerstvou. Na cesty nebo do práce se dá proces kvašení zastavit tak, že dáte zeleninu do remosky a až po okraj jí zalejete horkou vodou, takže když se k zelenině nedostane žádný vzduch, je proces zastaven.

      Já jsem zrovna z tohodle faktu taky dost časti nešťastná, občas je těžké načasovat vaření tak, aby se dalo opravdu sníst do půl hodiny a nepřihřívat. Na druhou stranu já mám na sobě doopravdy vyzkoušeno, že po čerstvé zelenině mi je dobře a když si dám ohřívanou, tak mě pak pálí žáhá, mám na to dost citlivé zažívání totiž. Ale většině lidí to nevadí. Berte to tak, že vždycky je lepší i ohřátá zelenina, která stále obsahuje vlákninu, než třeba hamburger:-) Ono se to hodně řeší právě proto, že většina potravy, kterou konzumujeme, je právě kyselinotvorná a jediná zelenina je protipólem, který by to měl vyrovnávat.

      Vymazat